Jak si medvídek Ming hrál s kamarády na školu
6. Jak si medvídek Ming hrál s kamarády na školu
" Jé, Mingu!? Co to máš v pasičce???" zeptala se druhého dne medvídka jeho malá sestřenice. Všimla si totiž jeho nové kouzelné hůlky, kterou dostal od hodné čarodějnice z hor. S touto kouzelnou hůlkou může pomáhat svému okolí a plnit lidem a pandám jejich tajná přání.
Ming se nemohl dočkat, až jí bude moci vyzkoušet. Zeptal se proto své sestřeničky na její nejtajnější přání.
" Já bych plosím moc chtěla bambusovou sladkou vatůůů" odvětila pandí holčička. Ming natáhl packu s hůlkou, třikrát s ní mávl a řekl " Jednu sladkou bambusovou vatu, prosím" a najednou se pandičce v packách objevila. " Jůůůů, jupí!!" vykvikla malá panda a s velkou chutí se pustila do pojídání této pochoutky. Ming byl velice šťastný, když viděl, jak je spokojená. Rozhodl se, že se projde po rezervaci a splní dnes každému jedno přání.
Rezervace se hned celá proměnila - všude byla spousta chutného bambusu, prolejzačky, pohodlné pelíšky a hlavně spokojené pandy.
Lidé, kteří se zde o pandy starají, nemohli uvěřit svým očím. Kde se tady najednou vzalo tolik bambusu? Nikdo z nich na čáry staré čarodějnice nevěřil, jediný Linin tatínek tušil, odkud vítr fouká. Byl moc rád, že jsou pandy v jeho rezervaci spokojené. Ještě včera to totiž vypadalo, že bude velmi málo bambusu na zimu, což mu dělalo starosti.
Ming se rozhodl, že svým kamarádům bude vyprávět o své lidské kamarádce Lin, o jejím domovu, škole a všem, co se dosud naučil. Nechtěl si totiž nechávat své znalosti jen pro sebe. Pandí děti byly stejně jako on nadšené ze školy. " Jůů, to by se mi líbilo, chodit do školy!" vykřikl jeden malý medvídek.
K jeho nadšení se přidaly téměř všechny ostatní pandy. Je rozhodnuto, od dnešního dne budeme mít v rezervaci svojí vlastní školu, řekl si Ming a vydal se s hůlkou hledat vhodné místo pro učení.
S její pomocí vykouzlil bambusové lavice, učitelský stůl, tabuli a také zvonek, který ohlašuje začátek a konec hodin. V každé správné škole nesmí chybět učitelé, řekl si medvídek, a šel požádat svojí lidskou kamarádku o pomoc.
Lin byla z jeho nápadu nadšená, vždycky si chtěla zkusit být učitelkou. "No, jo , ale co budeme učit?"zeptala se po chvíli medvídka. Přeci jen kouzelný slabikář neměli. " Už vím!" vykřikl medvídek. " Budeme ostatní pandy učit, jak se mají chovat!"
Druhého dne Ming oznámil všem pandám, že první pandí škola je již na světě. Medvídci byli nadšení, konečně budou tak chytří a šikovní jako Ming! Malé pandy se usadily do lavic a čekaly na své učitele. Jako správné děti, křičely jedna přes druhou a pro zkrácení dlouhé chvíle po sobě házely bambusové lístky.
"Takhle by to dál nešlo!" zakřičel přicházející Ming. Hned pandám vysvětlil, že takto se slušně vychované děti nechovají. Otevřel Lininu knihu o správné etiketě a přečetl ta nejdůležitější pravidla chování. Pandy byly z počátku zklamané, takhle si školu nepředstavovaly, ale když je Ming vyzval, aby si dobré způsoby vyzkoušely, zjistily, že je to docela legrace.
" Až po váás prosííím, slečnooo !!" začal jeden z medvídků. " Ach, děkujíí, převelicéé, mladýýý mužííí" odpověděla mu pandí slečna a oba se rozesmáli. Během chvíle se louka zaplnila smějícími se medvídky popadajícími se za bříška. Takhle si Ming svojí školu nepředstavoval, ale byl rád, že se všichni dobře bavili.
Když se malé pandy vrátily domů za svými rodiči, chovaly se jako ty nejmilejší a nejvychovanější pandy pod sluncem. Během hry ve škole si totiž uvědomily, že nejvíce legrace si spolu užijí jen pokud se k svým kamarádům a rodině budou chovat hezky...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
